7. týden v mezidobí
(cyklus C)


 Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

 

- slavností Seslání Ducha svatého skončila doba velikonoční

pondělí 16.5. Svátek sv. Jana Nepomuckého

Jan Nepomucký, kněz a mučedník je hlavním patronem Čech. Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393).
Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. března 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19. března 1729 za svatého.
(Zdroj: www.liturgie.cz)

 

Je patronem kněží, zpovědníků, generálních vikářů,
lidí od vody a bývá vzýván k ochraně mostů.

 

 

 

 

Na připomínku svátku tohoto patrona se v Praze již tradičně konají Svatojánské slavnosti Navalis. Poutní mši svatou bude v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha od 18.00 hodin slavit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP. Po ní vyjde z katedrály tradiční průvod k soše sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě. Ponese se již tradičně relikviář s ostatky světce. Od 20.30 hodin se uskuteční slavnostní přehlídka historických a dračích lodí. Regata se pojede mezi Mánesovým a Karlovým mostem do míst, kam byl před staletími Nepomucký svržen.

 navalis
Člověk a víra, autor: Irena Grimova

 

čtvrtek 19.5. Svátek Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze

Tento svátek připadá na čtvrtek po Seslání Ducha svatého a pro Českou republiku je závazný. Kongregace pro bohoslužbu a svátosti schválila zapsání nového svátku Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze, do Českého národního kalendáře teprve 28. ledna 2015.

JK kněze

Svátek má biblický základ. O Ježíši Kristu jako o pravém, vznešeném a nejvyšším knězi se vypovídá v Listu Židům:

„Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu“ (Žid 4, 14-16).

Zařazení nového svátku může být příležitostí pro věřící k rozjímání svatosti a krásy Kristova kněžství. Může je posilnit v jejich úsilí o svatost a podněcovat k intenzivní modlitbě za posvěcení kněží. Pro duchovní může být výzvou k neochvějnému a věrnému usilování o osobní posvěcení, v úplném odevzdání se Bohu a Církvi.

Poprvé se svátek začal slavit ve Španělsku, kde jej povolil papež Pavel VI. v roce 1970. O jeho zavedení se velmi zasazoval arcibiskup Valencie José María García Lahiguera, zvaný Apoštol kněží, který pomáhal pronásledovaným kněžím v Madridu během občanské války ve Španělsku. 
zdroj: www.proglas.cz

Texty pro slavení mše svaté a denní modlitby církve i zápis do martyrologia, které schválila kongregace 16. března 2015, naleznete na stránkách www.liturgie.cz

neděle 22.5. Slavnost Nejsvětější Trojice

Svátek připomíná ústřední křesťanskou nauku o Bohu, který je Láska, a který existuje ve společenství tří osob: Bůh - Otec, Bůh - Syn (Ježíš Kristus) a Bůh - Duch svatý.

Slavnost Nejsvětější Trojice se slaví první neděli po Svatodušních svátcích (Letnicích).

Nejznámějším vyobrazením tří božských osob je Ikona Nejsvětější Trojice Andreje Rubleva. Tři andělé sedící kolem stolu.

Prostřední anděl představuje Ježíše Krista. Fialová barva šatů je symbolem pozemského života – pot, slzy, očekávání. Strom za Synem připomíná strom ráje, strom kříže, Ježíše, který je kmen a my jeho ratolesti. Dívá se na Otce, dělá to, co chce Otec. V zádumčivé soustředěnosti sklání hlavu k levé straně a žehná kalich. Vyjevuje tím odhodlání a připravenost vzít na sebe oběť vykoupení člověka z hříchu.

K tomuto činu ho povzbuzuje Bůh Otec, představovaný levým andělem, má nevýrazný plášť barvy země, stvoření. Za Otcem je dům a v něm mnoho příbytků. Dům pro každého. Dům pro Tebe.

Duch svatý, zobrazený pravým andělem, je tu přítomen jako ten, který dává život. Zelená barva jeho pláště je barva života. Za Duchem je skála – připomíná církev, která je jeho mocí skálou.

Postavy vytvářejí kruh jako znak společenství, který však není uzavřený, jako by tam měl někdo přijít. To volné místo je pro TEBE!

Dveře jsou otevřeny, je rozsvíceno, prostřeno, nachystáno na hostinu. Vše pro Tebe, kdo se díváš, kdo posloucháš, vnímáš. Ať jsi kdokoliv, můžeš přisednout do tohoto společenství lásky Nejsvětější Trojice.