Liturgie týdne 18.-24.7. 2016

16. týden v mezidobí
(cyklus C)

Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

čtvrtek 21.7. sv. Vavřinec z Brindisi

Vavřinec

Narodil se 22. července 1559 v Brindisi v jižní Itálii. Jmenoval se Julius César Russo a jméno Vavřinec přijal, když ve Veroně vstoupil ke kapucínům (1575). Studijní pobyt v Padově z něho učinil muže vysoké kultury; mluvil řecky, hebrejsky a několika evropskými jazyky. Byl výborným kazatelem a vynikal apoštolskou horlivostí, úctou k Matce Boží a svátostnému Spasiteli. Na svých misijních cestách se dostal do Maďarska, Rakouska, Čech, Německa, Belgie, Švýcarska, Francie, Španělska a Portugalska. V Praze založil první kapucínský klášter u kostela Panny Marie Andělské (1599) a podruhé tam byl pozván už jako generální představený řádu, jímž byl v letech 1602-1605. Zemřel 22. července 1619 v Lisabonu. V roce 1881 byl prohlášen za svatého a roku 1959 za učitele církve.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org

pátek 22. 7. sv. Marie Magdaléna

Pocházela z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. V evangeliu je uváděna jako první mezi ženami, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem a byla při jeho pohřbu. V neděli pak časně ráno byla mezi ženami, které přišly k prázdnému hrobu, setkala se se vzkříšeným Ježíšem a měla zprávu o tom oznámit jeho učedníkům.

Od doby sv. Řehoře Velikého ztotožňovala západní liturgie Marii Magdalénu s dalšími dvěma ženami: s Marií, sestrou Lazara a Marty a s nejmenovanou hříšnicí u stolu v domě farizea; východní liturgie však tyto tři ženy důsledně rozlišuje. Památka sv. Marie Magdalény se v západní církvi slaví od 12. století a letos se podle římského kalendáře nově slaví jako svátek! Viz Papež povýšil památku Marie Magdalény na svátek. Je patronkou kajícníků, studentů, zajatců, svedených, zahradníků a bývá zobrazována s nádobkou s mastí, křížem, knihou, lebkou, anděly, nebo jako kajícnice v jeskyni.

(oltář z kostela sv. Máří Magdalény v Deštném v Orl. h.)

Více o Máří Magdaléně: Svatí na každý den

Marie Magdaléna
světem se kochala,
jako velká hříšnice
dlouho setrvala.

A když svět opustila,
všecky věci marné,
Krista následovala,
v chudobě, v pokoře.

Když byl ukřižovaný,
tu pod křížem stála,
s Marií, Matkou Boží,
žalostně plakala.

Nazítří brzy ráno
hledala ho v hrobě.
Vzali mi Pána mého,
naříkala sobě.

Když se jí Mistr zjevil,
chtěla ho líbati,
řekl jí: Ženo, nesmíš
mě se dotýkati.

Měla jít k apoštolům,
by jim zvěstovala
to, že mluvila s Pánem
a že ho poznala.

(hymnus z breviáře)

sobota 23. 7. svátek sv. Brigity

Narodila se 7. října 1303 ve Finstadu u Uppsaly ve Švédsku. Pocházela z rodiny spřízněné se švédským královským rodem. Už ve třinácti letech byla provdána; měla osm dětí, mezi nimi i budoucí sv. Kateřinu Švédskou. Stala se františkánskou terciářkou a po smrti manžela žila asketickým životem. Dala podnět k založení řádu, který nese její jméno. Ve svých spisech vyprávěla o svých mystických zážitcích a viděních; cisterciáci v klášteře Alvastra je překládali ze švédštiny do latiny a Tomáš ze Štítného z nich pořídil výběr v českém překladu (1391-1400). V roce 1349 odešla do Říma, kde se setkala (1368) s císařem Karlem IV. a papežem Urbanem V.; snažila se přemluvit papeže, aby se přestěhoval z Avignonu do Říma. Zemřela 23. července 1373 v Římě a její tělo bylo převezeno do švédské Vadsteny a tam pohřbeno. Za svatou byla prohlášena v roce 1391.

neděle 24. 7. sv. Kristina

Svatá Kristýna žila na počátku 4. století a již jako mladé děvče – prameny hovoří o 11 letech věku – se stala křesťankou. Její otec se ji všemi možnými způsoby snažil donutit k odpadu od víry; kazila mu tím totiž plány, jak by velice půvabné děvče co nejvýhodněji provdal. Když sám neuspěl, vydal svou dceru úřadům, které se pokoušely zlomit Kristýnu fyzickým násilím – neúspěšně. Mučení, kterému byla podrobena, bylo příliš silné i na Kristýnina otce, který nesnesl pomyšlení, jak jeho dcera trpí, a nepřežil sám ve zdraví. Kristýna nakonec zemřela zabita ranami kopí. Její ostatky jsou uchovávány ve středoitalském městečku Toffia; jak potvrdil archeologický výzkum, uctívány byly již ve 4. století.

Zdroj: www.ikona.sk