Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

 

pondělí 20. 3. přesunutá slavnost sv. Josefa

Z Bible se o Josefovi, Mariině manželu a Ježíšově pěstounovi, mnoho nedovíme, a proto není divu, že se mu o to více věnují apokryfy a z nich především Protoevangelium Jakubovo.

Pocházel z královského rodu, v té době zchudlého. Byl tesařem. Zasnoubil se s Marií a když se dozvěděl, že čeká dítě, chtěl ji potají propustit, aby ji nevystavil hanbě. Ve snu se mu však zjevil anděl a řekl mu: "Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí lid z jeho hříchů." Když se Josef probudil, vzal Marii k sobě.

Bývá zobrazen s atributy jako tesařské náčiní (např. pila, sekera, úhelník), někdy rozkvetlá hůl (podle apokryfů byl takto zvolen za Mariina muže); často je zobrazován s malým Ježíškem v náručí a s lilií jako symbolem čistoty. Je patronem rodin, sirotků řemeslníků, tesař, vychovatelů...

Více o sv. Josefovi

pátek 24. 3. sv. Kateřina Švédská

Bezpochyby znáte svatou Brigitu Švédskou, patronku Evropy. Také její dceru Kateřinu ctíme jako světici a v kalendáři si ji připomínáme právě dnes.
Kateřina Švédská se narodila roku 1331 ve švédském městě Vadstena jako druhá z osmi dětí sv. Brigity. Jako mladá byla provdána za vznešeného skutečně ušlechtilého muže jménem Edgar von Kyren. Roku 1350 – ve Svatém roce – se připojila ke své matce na poutí do Říma. Tam ji také zastihla zpráva o manželově náhlé smrti. Mladičká vdova se pevně přimkla ke své matce a spojila svůj život s jejím – na modlitbách, na poutích, v klášteře. Po smrti sv. Brigity v Římě 23. července 1373 doprovodila její ostatky do Švédska a vstoupila do kláštera, který její matka sama založila. Zde byla také roku 1380 zvolena představenou. V úřadu však nesetrvala dlouho. Následujícího roku se znovu vydala do Říma, aby se zde účastnila zahájení kanonizačního procesu své matky Brigity. Velice krátce po návratu ji zastihla smrt; stalo se tak 24. března 1381.

sobota 25. 3. Slavnost Zvěstování Páně

Slavnost Zvěstování Páně, která se připomíná devět měsíců před Vánocemi (25. 3.), vznikla z biblického vyprávění, v němž archanděl Gabriel zvěstuje Marii narození Ježíšovo. O této události pojednává Lukášovo evangelium (Lk 1,26-38):

Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: „Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou!“ Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: „Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.“ Maria řekla andělovi: „Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.“ Anděl jí odpověděl: „Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.“ Maria řekla: „Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.“ A anděl od ní odešel.

 

neděle 26. 3. tzv. růžová 4. neděle postní

O čtvrté neděli postní se může v liturgii použít místo fialové růžová barva. Připomínáme si, že již vstupujeme do druhé poloviny čtyřicetidenní postní doby. Je to taková předzvěst velikonoční radosti, která přináší více světla, a to i do liturgické barvy. Tato neděle bývá nazývána jako Laetare, což znamená "vesel se" (Vesel se, Jeruzaléme! Jásejte nad ním všichni, kdo ho milujete. Zajásejte, neboť váš zármutek se promění v radost a budete nasyceni ze zdroje útěchy. Iz 66,10-11)