Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na
www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

 

Velikonoční oktáv

Prvních osm dnů velikonoční doby tvoří velikonoční oktáv a slaví se jako jeden den Zmrtvýchvstání Páně.

 


čtvrtek 20. 4. Sv. Hugo

Svatý Hugo se narodil v dnešním Poitiers ve druhé polovině 9. století. Vzdělání získal v opatství Sv. Sabina v Poitou. Tam se také stal mnichem a přijal kněžské svěcení. Posléze odešel do kláštera Sv. Petra v Autunu, kde vešel ve známost jako velký reformátor a pečivý organizátor. Navázal na dílo opata Arnulfa a napomohl obnově kláštera Sv. Martina v témž městě. Spolu s blahoslaveným Bernonem se také podílel na reformě kláštera Baume-les-Messieurs a na organizaci tehdy nově založeného kláštera v Cluny. Hugo byl také velice ctěn jako nesmírně moudrý a prozíravý člověk. Věnoval se stavbám špitálů a ubytoven, působil jako misionář a potíral pohanství, které tehdy ještě v onom kraji nebylo zcela překonáno. Poslední tři roky svého pozemského života strávil jako poustevník, aby se tak lépe připravil na odchod z tohoto života na věčnost. Smrt jej zastihla již v pokročilém věku kolem roku 930. Ostatky této významné a vynikající osobnosti dob obrody klášterního života desátého století byly roku 1021 uloženy v novém románském kostele v Anzy.


pátek 21. 4. sv. Anselm

Narodil se roku 1033 v severoitalském městě Aostě. Vstoupil do benediktinského kláštera v Le Bec ve Francii (1060). Když jeho tamní převor a velký učitel Lanfrank odešel jako arcibiskup do Canterbury, stal se jeho nástupcem (1063) a později (1078) i opatem. V roce 1093 byl také on povolán na uprázdněný arcibiskupský stolec v Canterbury, odkud musel dvakrát do vyhnanství. Je autorem mnoha filosofických, teologických a mystických spisů, takže dostal název "otec scholastiky". Zemřel 21. dubna 1109 v Canterbury. V roce 1720 byl prohlášen za učitele církve.


Neděle Božího milosrdenství 23. 4.

První neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000.

Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o Milosrdenství do celého světa.

Ježíš jí přikázal napsat a konat před svátkem milosrdenství Novénu k Božímu milosrdenství. Začíná tedy na Velký pátek a trvá až do soboty ve Velikonočním oktávu. Novéna spočívá v prosté modlitbě korunky k Božímu milosrdenství, která se modlí na obyčejném růženci.

 

Více o Novéně k Božímu milosrdenství

Kdo v tuto neděli také přistoupí ke svátosti smíření a ke svatému přijímání, dosáhne úplného odpuštění hříchů i trestů. Stejnou milost dostáváme pouze ve svátosti křtu. (Ke svaté zpovědi je možno přistoupit i několik dní před svátkem Božího milosrdenství.)

 

Letos si také tuto neděli připomínáme 1020. výročí mučednické smrti biskupa svatého Vojtěcha, hlavního patrona pražské arcidiecéze.

Svátek sv. Vojtěcha

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990).

Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. dubna 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).