Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na
www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

 

úterý 30. 5. Sv. Zdislava

Narodila se kolem roku 1220 v Křižanově na Moravě a stala se manželkou Havla z Lemberka v Podještědí. Podporovala stavbu dominikánských klášterů v Jablonném a v Turnově. Proslula dobročinnou láskou k chudině a péčí o vlastní děti. Zemřela na začátku roku 1252 a byla pochována v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1907 a za svatou 21.V.1995 při návštěvě papeže Jana Pavla II. v Olomouci. Je patronkou rodin a pokojného manželství. Od roku 2000 je sv. Zdislava hlavní patronkou Litoměřické diecéze. Od roku 2002 se stala patronkou Libereckého kraje.

Jako žena a matka byla vzorem manželské věrnosti a oporou lásky a mravní kázně ve své rodině; jako dcera církve byla zcela oddána katolické nauce a skutkům podle evangelia; jako občanka byla dobroditelkou stále pohotovou pomoci strádajícím; Boha milovala nade všechno a jemu jedinému sloužila na veřejnosti i doma.

Vybízíme tedy všechny, aby hleděli na tento vynikající vzor svatého života a uvažovali o něm. Neboť lidé naší doby tu mohou nalézt následováníhodný ideál ctnosti, řád lásky a výzvu ke křesťanskému životu.
(Z listu papeže Pavla VI.)

Modlitba a hymnus z breviáře:
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Více o sv. Zdislavě


středa 31. 5. Svátek Navštívení Panny Marie

Tento svátek, na jehož zavedení má zásluhu i pražský arcibiskup Jan z Jenštejna, zároveň završuje měsíc věnovaný Matce Boží a přibližuje druhé tajemství svatého růžence: "s kterým jsi Panno Alžbětu navštívila." Máme před očima Mariinu věrnost Božímu plánu. Mariin spěch do hor k starší příbuzné, která také čeká syna, se kterým má Bůh svůj plán. Mariiným důvodem je jen srdce překypující láskou. Láska nepočká, láska se chce dávat, chce sloužit. A Maria se stala nositelkou zdroje Lásky v duchu i ve svém lůně.

"Když Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, pohnulo se dítě v jejím těle; byla naplněna Duchem a zvolala velikým hlasem:
»Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána? Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle. A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.«" (Lk 1,40-45)

Maria v odpověď zapěla chvalozpěv: "Velebí má duše Pána..." U Alžběty byla Panna Maria poprvé "Prostřednicí milosti".

Velebí * má duše Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, *
neboť shlédl na svou nepatrnou služebnici.
Od této chvíle mě budou blahoslavit * všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný. * Jeho jméno je svaté.
A jeho milosrdenství (trvá) od pokolení do pokolení * k těm, kdo se ho bojí.
Mocně zasáhl svým ramenem, * rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně.
Mocné sesadil z trůnu * va ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi * a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, * pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim předkům, * Abrahámovi a jeho potomkům navěky.


neděle 4.6. Slavnost seslání Ducha svatého

Svátek Letnic připomíná konkrétní událost, kdy deset dní po nanebevstoupení Kristově sestoupil Duch svatý na (ustrašené) apoštoly, kteří dostali sílu vyjít opět mezi lidi a neohroženě zvěstovat Kristovo poselství o Boží lásce k lidem. Letnice slavíme padesátý den po Velikonocích: tyto svátky jsou vyvrcholením a naplněním Velikonoc. Židé si původně o Velikonocích připomínali vyvedení vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích pak darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Svatodušní bohoslužby charakterizují červená liturgická roucha: poukazují na žár, který by v nás chtěl roznítit Duch svatý. Kolem letnic se v katolické církvi uděluje dospívajícím lidem "svátost křesťanské dospělosti - biřmování".
(zdroj: www.pastorace.cz)

duch sv.

"Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali..."
(Sk 2,1-11)

Sekvence
Svatý Duchu, sestup k nám, dej své světlo temnotám, v jasu lásky nech nás žít.
Přijď se svými dary zas, otče chudých, mezi nás, přijď nám srdce potěšit.
Těšiteli, buď náš host, žij nám v srdci pro radost, pro klid, kterým oplýváš.
Po práci nech oddychnout, osvěž naši zprahlou pouť, setři slzy z našich řas.
Daruj šťastný plamen svůj věrným srdcím, pamatuj na nás, k nimž ses naklonil.
Bez tebe jsme na zemi ubozí a ztracení, kořist pro tmu, pro omyl.
Smyj z nás hříchy, stopy vin, dej svou svěžest žíznivým, vyhoj z bolestí a ran.
Zchladlým srdcím oheň dej, z lhostejnosti pomáhej, odveď ze scestí a chraň.
Veď nás k ctnostem, nauč nás dobrem naplňovat čas, svými dary pomoz všem.
Uč nás, jak si zasloužit šťastnou smrt. A dej nám žít věčnou radost před Bohem.