Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

pondělí 13. 11. Svátek sv. Anežky České, panny

Narodila se kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. Odmítla nabídku k sňatku s císařem Fridrichem II. (1231). S pomocí svého bratra Václava I. založila v Praze první klášter františkánů a klášter klarisek, do něhož sama vstoupila (1234) a stala se jeho představenou. Založila též špitální bratrstvo, z něhož se později stal řád křižovníků s červenou hvězdou. Zprostředkovala usmíření krále Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II. (1249).

Svědectví o jejím příkladném životě a vroucí zbožnosti podávají listy sv. Kláry a papeže Řehoře IX. Zemřela 2. 3. 1282 ve svém klášteře "Na Františku". Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 a za svatou v roce 1989.

úterý 14. 11. Sv. Mikuláš Tavelič

14. listopadu vzpomínáme na františkánské mučedníky z Palestiny, svaté Mikuláše Taveliće, Štěpána z Cunea, Deodata Ariberta z Ruticinia a Petra z Narbonne. Žili ve františkánském konventu na hoře Sión, kde řád sv. Františka působil jako »ochránce svatých míst«. Jmenovaní františkáni zde působili již od roku 1383 na malém ostrůvku křesťanství v islámském moři. 11. listopadu 1391 byli předvoláni před jeruzalémského islámského soudce, kde v přítomnosti mnoha muslimů vydali s velkou odvahou svědectví křesťanské víře. Byli vyzváni k tomu, aby se své víry zřekli, což odmítli. Na základě toho byli odsouzeni k smrti. Tři dny byli drženi v těžkém vězení až 14. listopadu byli vyvedeni na náměstí, kde byli opět vyzváni k odpadu od víry. Znovu odmítli, a proto byli následně upáleni. Muslimové odstranili veškeré ostatky včetně popela, aby tak zabránili jejich případné úctě mezi křesťany. Františkáni ctili jejich památku již od 15. století, roku 1970 byli mučedníci ze Svaté země kanonizováni.

středa 15. 11. Sv. Alberta Velikého, biskupa a učitele církve

Narodil se kolem roku 1200 v Lauingen na Dunaji (v dnešním jihozápadním Německu). Po studiích v Padově vstoupil k dominikánům (1229). Teologii studoval v Kolíně nad Rýnem a v Paříži. Vyučoval na různých učilištích a univerzitách. Svými znalostmi obsáhl všechny tehdy známé vědní obory a uvedl Aristotelovo učení do středověké filozofie. Byl provinciálem (1253-1257), biskupem v Řezně (1260-1262). kázal v Porýní, v Bavorsku a v Čechách (1263-1264) a vybízel ke křížové výpravě, zúčastnil se lyonského všeobecného sněmu (1274), ale své hlavní poslání viděl v předávání získaných vědomostí, a proto se vždy znovu vracel k vyučování a spisovatelské činnosti. Zemřel 15. 11. 1280 v Kolíně nad Rýnem a byl pohřben v dominikánském kostele. V roce 1931 byl prohlášen za svatého a za učitele církve, v roce 1941 za patrona přírodovědců.

čtvrtek 16. 11. Sv. Markéta Skotská

Narodila se kolem roku 1046 v Uhersku jako dcera anglického prince, který tam žil ve vyhnanství. Její otec brzy po návratu do Anglie zemřel (1057), po vpádu Normanů (1066) musela s matkou a sourozenci utéci do Skotska; provdala se za krále Malcolma III. (1070) a měla s ním osm dětí, všechny je dobře vychovala a dvě z nich (David a Matylda) byly později svatořečeny. Její jemnost, inteligence a dobrota měly na drsného krále velmi příznivý vliv. Jako dobrá matka a královna působila na vzrůst náboženské a kulturní úrovně Skotska. Proslavila se zvláště svou dobročinností.

Zemřela 16. 11. 1093 v edinburském zámku, několik dní po obdržení zprávy, že její manžel a nejstarší syn padli v bitvě. Pohřbili ji v Durnfermline v benediktinském kostele, který sama založila. Za svatou byla prohlášena v roce 1250. V době reformace byly její ostatky přeneseny do Španělska a uloženy v kostele na zámku Escorialu.

pátek 17. 11. Památka sv. Alžběty Uherské, řeholnice

Narodila se v roce 1207 na hradě Sárospataku ve východním Maďarsku (nebo v Bratislavě) jako dcera krále Ondřeje II. Její otec a matka sv. Anežky České byli sourozenci. Už jako dítě byla zasnoubena a od čtyř let vychovávána na dvoře svého budoucího manžela na hradě Wartburgu v Durynsku; ve 14 letech se za něho provdala, prožila s ním šest šťastných let a měla tři děti.

Po jeho smrti (1227) byla z hradu vyhnána, nejprve žila v podhradí v Eisenachu a potom odešla do Marburgu (1228), kde žil i její duchovní vůdce; dala tam postavit nemocnici, žila mezi terciářkami františkánské řehole a sloužila nejchudším a nejubožejším. Zemřela 17. 11. 1231 v Marburgu. Za svatou byla prohlášena v roce 1235. Svatá Alžběta byla uctívána také v českých zemích, Alžběta bylo jedno z nejběžnějších českých jmen. Jmenuje se podle ní řád sester alžbětinek s nemocnicí na Novém Městě v Praze.

 

Dnešní den slavíme také Státní svátek - Den boje za svobodu a demokracii.

 

Mimo to připadá na 17. listopadu také Mezinárodní den předčasně narozených dětí. Při této příležitosti se konají různé akce, poutě a modlitební setkání.

Jednou z nich bude např. mše sv., která se bude konat na Vyšehradě již v úterý 14. listopadu 2017 od 16:30.

 

 

sobota 18. 11.
Posvěcení římských bazilik svatých apoštolů Petra a Pavla

Na hrobem sv. Petra ve Vatikáně a nad hrobem sv. Pavla při cestě do Ostie dal císař Konstantin Veliký postavit baziliky. Tyto baziliky ve 4. století posvětili papežové Silvestr I. a Siricius; výročí jejich posvěcení se slavilo v Římě už od 11. století společně 18. 11. Svatopetrská bazilika byla přestavována od poloviny 15. století a v dnešní podobě byla posvěcena 18. 11. 1626. Bazilika sv. Pavla byla v roce 1853 zničena požárem, znovu postavena a 10. 12. 1854 posvěcena. Slavení památky jejich posvěcení rozšířené na celou církev je připomínkou významu těchto apoštolských knížat, podobně jako výročí posvěcení baziliky S. Maria Maggiore připomíná mateřské poslání Panny Marie.

                           

      bazilika sv. Petra                                         bazilika sv. Pavla