Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na
www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

pondělí 1. 1. Slavnost Matky Boží, Panny Marie

Na 1. ledna připadá každoročně slavnost Matky Boží, Panny Marie. Pannu Marii církev ctí jako Matku Boží, neboť dala tělo Synovi věčného Otce, jak vyznává nicejsko-cařihradské vyznání víry, v němž říkáme, že Syn Boží „pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem.“

Bože, tys vyvolil blahoslavenou Pannu Marii za Matku Spasitele lidského pokolení; dej, ať poznáváme, že ta, která nám zrodila původce života, stále se za nás u něho přimlouvá. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
(modlitba z breviáře)


středa 3. 1. Nejsvětější Jméno Ježíš

Jméno Ježíš (hebrejsky Jehošua, zkráceně Ješua) znamená „Jahve je spása“. Anděl ohlašující Ježíšovo jméno (Mt 1,21) dodává: „on totiž spasí svůj lid od hříchů“.

Zpočátku bylo při slavení liturgie připomínáno Ježíšovo jméno v den oktávu Narození Páně předčítáním evangelní zprávy (Lk 2,21), že novorozenému Spasiteli osmého dne po jeho narození „dali jméno Ježíš“. V 1. polovině 16. století šířil úctu k nejsvětějšímu Jménu Ježíš významný františkánský kazatel sv. Bernardin Sienský. Samostatný svátek nejsvětějšího Jména Ježíš se od roku 1530 začal slavit ve františkánském řádu 14. ledna. V roce 1721 bylo jeho slavení rozšířeno pro celou církev a přeloženo na neděli po Zjevení Páně. Sv. Pius X. ho přeložil na neděli mezi 1. a 6. lednem; pokud na 2. až 5. leden nepřipadla neděle, slavil se 2. ledna.
 
"...Vyvyšuji Tvoje jméno nad každé jméno, jméno Ježíš!"
 

sobota 6. 1. slavnost Zjevení Páně

Svátek Zjevení Páně, lidově „Třech králů“ (6.1.), odjakživa doprovázely lidové zvyky. Ve střední Evropě je zvykem žehnání domů, při němž se na dveře křídou píší písmena C+M+B, resp. K+M+B s udáním letopočtu. Nejsou to počáteční písmena jmen „Třech králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje (ani připomínka při odchodu z domu, abychom nezapomněli klíče, mobil, brýle), nýbrž zkratka latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu.

"Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit." Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: `A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.'" Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou."
(Mt 2, 1- 12)


neděle 7. 1. svátek Křtu Páně

Připomíná událost, při níž byl Ježíš Kristus pokřtěn sv. Janem Křtitelem v řece Jordánu. Svátkem Křtu Páně, který se slaví vždy první neděli po 6. lednu, končí vánoční období a začíná liturgické mezidobí. Svátek je především připomínkou Kristova veřejného zjevení světu.

"Ježíš přišel z Galileje k Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. Ale on se bránil a říkal: "Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?" Ježíš mu však řekl: "Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli." A tak mu vyhověl. Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z vody. A hle - otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. A z nebe se ozval hlas: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení."
(Mt 3, 13 - 17)

zdroj textů: breviář
zdroj ilustrací: soukromý foto-archiv