Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

úterý 13.2. Sv. Kateřina Ricciová

25. dubna 1523 se ve florentské rodině de'Ricci narodila dcera Sandrina. V pěti letech přišla o maminku a byla dána na vychování do benediktinského kláštera San Pietro in Monticelli. Když dospěla, pocítila, že je volána ke zvláštní oddanosti rozjímání o Kristově utrpení. Rozhodla se proto vstoupit do dominikánského kláštera San Vincenzo di Prato. Její rozhodnutí se však setkalo se zásadním odmítnutím ze strany otce. Ten dal svůj souhlas až tehdy, když mladá Sandrina těžce onemocněla.

Po svém uzdravení tedy směla vstoupit do kláštera San Vincenzo; stalo se tak roku 1536. Zde přijala řeholní jméno Kateřina a následujícího roku složila řeholní sliby. Brzy se však u sestry Kateřiny objevily časté ataky chorob. Více či méně pravidelně se období nemocí střídala s etapami zdraví. Během nich mívala svatá Kateřina mystické zážitky, při nichž měla účast na Kristově utrpení. Často bylo toto utrpení znát i na jejím těle. Přesto se dožila bezmála sedmdesáti let, zemřela ve svém klášteře 2. února 1590. Záhy se shromáždila skupina jejích následovníků, kteří ji ctili jako světici. Také mezi nimi vyvstalo několik světců.

(ilustrace www.abcsvatych.com)

středa 14. 2. Popeleční středa / sv. Valentýn

Popeleční středa - půst

Popeleční středou vstupujeme do čtyřicetidenního postního období, jehož smyslem je duchovní očista člověka. Již od konce 11. století se na Popeleční středu uděluje popelem znamení kříže na čelo (popelec) s formulí: „Pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš“ (srov. Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí (u nás "kočiček") posvěcených v předešlém roce na Květnou neděli.

popelec(zdroj: www.vira.cz - foto IMA)

Symbolicky se tak naznačuje stav hříšného člověka, který vyznává před Bohem svůj hřích, vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit a je veden nadějí, že mu Bůh odpustí. Popeleční středa a Velký pátek jsou v katolické církvi jedinými dny PŘÍSNÉHO POSTU.
(zdroj: www.pastorace.cz)

sv. Valentýn

Svatý Valentýn je historicky doloženou postavou (možná však "poskládanou" z několika postav). Byl to kněz, který žil v době císaře Claudia II. a za jeho vlády byl kolem roku 270 po Kristu umučen. Podle legendy byl v té době Řím v ohrožení a císař zakázal mladým mužům zasnoubení a svatby v celém Římě, aby je to neodvádělo od služby ve vojsku. Křesťanský biskup (kněz) Valentýn nerespektoval jeho nařízení a tajně oddával zamilované páry. Byl proto 14. února roku 269 popraven. Je proto uctíván jako patron zamilovaných.

Tento týden je také Národním týdnem manželství

Týden manželství se koná každý rok v týdnu kolem svátku sv. Valentýna (14. 2.). Národní týden manželství je příležitostí a výzvou pro všechny páry zaměřit se na svůj vztah a investovat do něj... Protože žádný dobrý vztah nefunguje "samospádem" a každá investice do vztahu se vrací i s "úrokem"…Více o tomto projektu se dozvíte na: www.tydenmanzelstvi.cz

čtvrtek 15.2. 14 blahoslavených pražských mučedníků

14 mučedníků

V klášterním kostele Panny Marie Sněžné v Praze bylo dne 15.února 1611 umučeno 14 františkánů

Pražští mučedníci byli bratři františkáni, kteří roku 1604 obsadili trosky kláštera u Panny Marie Sněžné a začali ho renovovat. Pocházeli z různých evropských národů - Itálie, Německa, Španělska, Holandska a dalších, prožili však již nějaký čas na našem území – přišli do Prahy z Brna a Olomouce – a ovládali téměř všichni češtinu.

Beatifikační obraz 14 mučedníků od Tomáše Císařovského

Vedle čtyř Čechů: P. novicmistra Bedřicha Bachsteina a tří noviců: Jana, Emanuela a Antonína, to byli cizinci, kteří sem byli v roce 1604 povoláni, aby v tehdy převážně protestantské Praze sloužili katolické menšině: tři kněží - Španěl P. Juan Martinez, Ital P. Bartolomeo Dalmasoni a Francouz P. Simon; jáhen Ital Girolamo de Arese; podjáhen Ital Caspar Daverio; dva studenti teologie s časnými sliby - Němci Klement a Jakub; tři bratři laikové - Ital zahradník Giovanni Bodeo, Holanďan kuchař Kryštof Zelt a Němec krejčí Didak Jan.

Za doby vpádu pasovských vojsk do Čech roku 1611 byli nařčeni z kolaborace s katolickým vojskem, na masopustní úterý 15. února 1611 do jejich kláštera vtrhla pražská lůza a bratry bez milosti pobila. Jejich těla zůstala několik dní pohozena na svých místech, až v sobotu byli pohřbeni v křížové chodbě kláštera a později v kapli sv. Michala.

Již krátce po jejich smrti začala být jejich památka slavena pravidelně nějakou formou pobožnosti. První kroky k jejich blahořečení byly učiněny již v 17. století. Proces blahořečení byl znovu zahájen v 30. letech 20. století, na 40 let byl přerušen komunisktickým režimem a obnoven byl až po roce 1989.

Čtrnáct pražských mučedníků bylo blahořečeno dne 13. 10. 2012 při slavnostní mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Pobožnost k mučedníkům se koná v kostele Panny Marie Sněžné každý měsíc vždy okolo 15. výročního dne.

(Více o 14 pražských mučednících se dozvíte na: http://pms.ofm.cz/14.html)

Foto relikviáře ze slavnosti 403. výročí smrti 14 pražských mučedníků
15. 2. 2014
Z Fotokroniky farnosti Panny Marie Snežné v Praze

sobota 17. 2. sv. Alexius a druhů, řeholníků

Sedm florentských obchodníků se rozhodlo (v 1. polovině 13. století) odejít do ústraní na Monte Senario (severně od Florencie) a žít v chudobě a pokání. Jejich cílem bylo žít svatě a přivádět všechny na cestu k svatosti. Založili řád servitů (služebníků Panny Marie). Nejstarší z nich, Alessio Falconieri, se dožil definitivního potvrzení řádu (1304) a zemřel 17. 2. 1310 ve věku asi 110 let. Za svaté byli prohlášeni v roce 1725.

Z legendy o původu řádu servitů:

"Bylo sedm mužů zasluhujících velké úcty a vážnosti a ty si naše Paní vyvolila, spojila je jako sedm hvězd v souhvězdí, vytvořila z nich jedno tělo jednu duši, a dala tak základ svému řádu, řádu svých služebníků, servitů.

Když jsem já vstoupil do našeho řádu, nikoho z nich už jsem nezastihl naživu, kromě jediného bratra, který se jmenoval Alexius. Tohoto bratra Alexia nám naše laskavá Paní uchránila od tělesné smrti až do našich časů, abychom podle jeho vyprávění mohli zachytit vznik našeho řádu. A tak jsem z vlastní zkušenosti poznal a vlastníma očima viděl, jaký byl život zmíněného bratra Alexia: přímo přitahoval svým příkladem všechny současníky a byl živým důkazem dokonalosti a výše zmíněné zbožnosti celého společenství..."