Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

čtvrtek 19. 4. Sv. Ema

Německý kronikář z 11. století Adam z Brém ve své Církevní historii zmiňuje ženu, kterou nazývá „nobilissima senatrix Emma“ – převznešená senátorka, či spíše šlechtična Ema. Byla sestrou paderbornského biskupa Meinwerka a manželkou vévody Ludgera saského. Jako mladičká ovdověla, a ačkoli byla ještě půvabná, nadto bohatá a bezdětná, odmítla nový sňatek a svůj nový životní program našla v naprosté odevzdanosti skutkům lásky k bližním. Ema skutečně žila především pro chudé. K nim byla o to laskavější a štědřejší, o co přísnější byla sama k sobě. Veškerý svůj majetek věnovala potřebným a sama na sobě uskutečňovala ideál křesťanského vdovství. Vydávala svědectví skutečnou a účinnou laskavostí, která se projevovala více skutky než slovy. Tak prožila celý zbytek svého života až do smrti 19. dubna 1040. Její ostatky byly uloženy v brémské katedrále. »Vdova, která je ve svém vdovství skutečně osamělá, skládá svou naději v Pána a ve dne v noci se vytrvale modlí a prosí. …je chvalně známa dobrými skutky: byla pohostinná, umývala křesťanům nohy, pomáhala souženým a vůbec se všestranně věnovala dobrým skutkům.« (srov. 1 Tim 5,5.10)

pátek 20. 4. Sv. Hugo

Svatý Hugo se narodil v dnešním Poitiers ve druhé polovině 9. století. Vzdělání získal v opatství Sv. Sabina v Poitou. Tam se také stal mnichem a přijal kněžské svěcení. Posléze odešel do kláštera Sv. Petra v Autunu, kde vešel ve známost jako velký reformátor a pečivý organizátor. Navázal na dílo opata Arnulfa a napomohl obnově kláštera Sv. Martina v témž městě. Spolu s blahoslaveným Bernonem se také podílel na reformě kláštera Baume-les-Messieurs a na organizaci tehdy nově založeného kláštera v Cluny. Hugo byl také velice ctěn jako nesmírně moudrý a prozíravý člověk. Věnoval se stavbám špitálů a ubytoven, působil jako misionář a potíral pohanství, které tehdy ještě v onom kraji nebylo zcela překonáno. Poslední tři roky svého pozemského života strávil jako poustevník, aby se tak lépe připravil na odchod z tohoto života na věčnost. Smrt jej zastihla již v pokročilém věku kolem roku 930. Ostatky této významné a vynikající osobnosti dob obrody klášterního života desátého století byly roku 1021 uloženy v novém románském kostele v Anzy.

sobota 21. 4. sv. Anselm, biskup a učitel církve

Narodil se roku 1033 v severoitalském městě Aostě. Vstoupil do benediktinského kláštera v Le Bec ve Francii (1060). Když jeho tamní převor a velký učitel Lanfrank odešel jako arcibiskup do Canterbury, stal se jeho nástupcem (1063) a později (1078) i opatem. V roce 1093 byl také on povolán na uprázdněný arcibiskupský stolec v Canterbury, odkud musel dvakrát do vyhnanství. Je autorem mnoha filosofických, teologických a mystických spisů, takže dostal název "otec scholastiky". Zemřel 21. dubna 1109 v Canterbury. V roce 1720 byl prohlášen za učitele církve.

4. neděle velikonoční 22. 4. Dobrého pastýře

Čtvrtá neděle velikonoční, zvaná neděle Dobrého pastýře, je současně Světovým dnem modliteb za duchovní povolání. Tímto dnem vrcholí týden modliteb  za duchovní povolání.

Týden před 4. nedělí velikonoční nás církev tradičně zve k intenzivnější modlitbě za duchovní povolání. K letošní neděli Dobrého pastýře papež František vydal své poselství, ve kterém se obrací především na mladé lidi, aby se ztišili a mohli tak zaslechnout Boží hlas, učili se rozlišovat a nebáli se žít Boží slovo.  

 

Ve svém poselství se zaměřil papež František na tři aspekty: naslouchání, rozlišování a život, které provází začátek Ježíšova poslání, kdy po návratu z pouště porozumí v synagoze významu slov Písma, které se na Něm naplňuje. (srov. Lk 4, 16-21)

Tuto neděli také již tradičně vyjíždějí bohoslovci do farností ve svých diecézích.

Ježíš řekl: "Moje ovce slyší můj hlas; já je znám a ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. Nezahynou navěky a nikdo mi je nevyrve z rukou. Můj otec, který mi je dal, je větší než všichni a z Otcových rukou je nemůže vyrvat nikdo. Já a Otec jedno jsme."
(Jan 10, 27 - 30)

foto: soukromý archiv z Pole pastýřů