Liturgie týdne

  Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

pondělí 30. 4. sv Zikmund

Narodil se na sklonku 5. století. Zásluhou viennského arcibiskupa sv. Avita přešel od ariánství ke katolické víře. Po smrti svého otce se stal burgundským králem. V prchlivosti dal popravit svého syna z prvního manželství, ale vzápětí toho litoval a konal přísné pokání. Založil klášter v St. Maurice-en-Vallais ve Švýcarsku a soustředil v něm mnichy, kteří se rozděleni do pěti skupin ve dne v noci střídali v nepřetržitém zpívání žalmů. Je to dnes jediné místo v Evropě, kde od té doby bez přerušení trvá řeholní společenství.

Roku 523 byl zajat franckým králem Chlodomirem a v následujícím roce spolu s manželkou a dvěma syny utopen ve studni. Jeho tělo bylo přeneseno do kláštera sv. Mořice a větší část jeho ostatků přinesl odtud Karel IV. do pražské katedrály (1365).

(foto: oltář s ostatky sv. Zikmunda v pražské katedrále)

úterý 1. 5. sv. Josef Dělník

Sv. Josef pracoval jako nazaretský tesař pro Ježíše a v jeho důvěrné blízkosti. Jeho dílna vrhá nové světlo na důstojnost práce. Člověk se v práci nejen realizuje, ale je to zároveň i služba bližnímu, společnosti, a tím i Kristu. Už od Lva XIII. se papežové snaží obrátit pozornost křesťanského světa k chápání tohoto hlubšího smyslu lidské práce. První máj, slavený v dnešním světě jako den práce, je proto od roku 1955 postaven pod ochranu sv. Josefa.  

Modlitba k sv. Josefu od papeže sv. Pia X.

Chvályhodný svatý Josefe, vzore všech pracujících, vypros mi milost, abych i já pracoval v duchu pokání, abych činil zadost za své četné hříchy; abych pracoval svědomitě, spíše z pocitu povinnosti než pro svou zálibu; abych pracoval radostně a abych byl Bohu vděčný za život i za všechny dary, které jsem od něho obdržel. Vyprošuj mi, abych pracoval řádně, pokojně, s vírou a trpělivostí a nenechal se odradit únavou nebo obtížemi; abych pracoval především s čistým úmyslem a nesobecky a abych pamatoval, že se budu zodpovídat z času, který jsem promarnil,

z nadání, kterého jsem nevyužil, z každého dobrého skutku, který jsem opomenul, ačkoli jsem věděl, že ho mám vykonat. A že se budu zodpovídat i z ješitné samolibosti nad vlastním úspěchem.

čtvrtek 3. 5. svátek sv. Filipa a Jakuba

Filip pocházel z Betsaidy a patřil mezi učedníky Jana Křtitele. Byl jedním z prvních, kdo šli za Ježíšem. Získal ihned Natanaela, pozdějšího apoštola Bartoloměje, a přivedl ho k Ježíšovi, byl při nasycení zástupů z pěti chlebů. Na něho se obrátili pohanští poutníci, když chtěli vidět Mistra. Žádal Krista, aby apoštolům ukázal nebeského Otce. Synoptická evangelia a Skutky apoštolů uvádějí pouze jeho jméno v seznamu apoštolů. Další zprávy o jeho životě nejsou věrohodné.

Jakub, syn Alfeův, je rovněž jedním z apoštolů. Předpokládá se, že je totožný s Jakubem, "bratrem Páně", prvním představeným křesťanské obce v Jeruzalémě, autorem jedné z epištol, o němž Josephus Flavius píše, že byl roku 62 ukamenován na popud židovského velekněze Annáše II. Tuto totožnost však nelze bezpečně prokázat. Slavení dnešního svátku souvisí s posvěcením římské baziliky Dvanácti apoštolů (1. května 570).

pátek 4. 5. sv. Florián

Narodil se ve 3. století nedaleko Vídně, zemřel asi 4. května 304 v dnešním Rakousku. Žil v době císaře Diokleciána, při pronásledování křesťanů chtěl pronásledované přátele tajně vysvobodit. Při pokusu o vniknutí do vězení byl i se 40 druhy zatčen a poté, co se odmítl vzdát své víry, byl s mlýnským kolem připevněným na krku svržen z mostu do řeky Enže. Floriánovy kosti byly objeveny ve 13. století, po 2. světové válce byly skutečně objeveny pozůstatky jeho 40 druhů.

Je patronem hasičů, hrnčířů, kovářů, kominíků... Floriánovo „hasičství" je však třeba chápat v původním slova smyslu jako hašení požáru lidské zloby a nenávisti. Svatý má proto v rukou nádobu vody života, která má hasit vyprahlost a zlo. Všechny ostatní výklady jeho „hasičství" jsou výsledkem pozdních legend.

Zdroj: http://www.abcsvatych.com  

neděle 6. 5. sv. Jan Sarkander

(na Moravě památka)

Narodil se 20. prosince 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Studoval filosofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve štýrském Grazu (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3. září 1606) ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. prosince 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově.

Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, při němž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího mučení 17. března 1620 v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. listopadu 1859).

(zdroj životopisů: www.liturgie.cz)