Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

Velikonoční oktáv

Prvních osm dnů velikonoční doby tvoří velikonoční oktáv a slaví se jako jeden den Zmrtvýchvstání Páně.

 

úterý 3. 4. sv. Nikita

Niketas (Nikita) se narodil v Caesareji v Bithynii kolem roku 760. Již jako mladík byl přitahován životem v samotě a rozjímáním, proto po upřímném hledání Boží vůle vstoupil do kláštera Mendikion u Černého moře, kde se věnoval řeholní formaci. Niketas se prokázal jako velice inteligentní a schopný člověk, proto jej patriarcha Tarasios roku 790 vysvětil na kněze. Roku 813 zemřel představený kláštera a Niketas nastoupil na jeho místo. Již dva roky nato však vypukly ikonoklastické bouře a začalo pronásledování těch, kdo se úcty k obrazům nechtěli vzdát. Mezi prvními oběťmi byl právě Niketas; nejprve byl uvězněn v maloasijské pevnosti Masalaion, později jej nechal císař Leon V. předvolat do Konstantinopole a pokoušel se ho přesvědčit o správnosti ikonoklastických názorů. Niketas však, díky podpoře svých přátel, zvláště svatého Teodora Studity, obstál a vytrval ve víře.

Byl proto poslán do vyhnanství na ostrov Svaté Glycerie, kde musel snášet trýznění od svých strážců. Roku 820 byl císař Leon V. zavražděn a nejpřísnější obrazoborecké zákony byly zmírněny. také Niketas se mohl vrátit z vyhnanství. Nevrátil se však do svého kláštera Medikion, místo toho vstoupil jako obyčejný řeholník do jednoho z konstantinopolských klášterů. Tam také 3. dubna 824 zemřel. Jeho ostatky pak byly slavnostně přeneseny do Mendikionu a s nadšením uvítány všemi spolubratry.

středa 4. 4. Památka sv. Izidora, biskupa a učitele církve

Narodil se kolem roku 560 u Sevilly ve Španělsku. Brzy ztratil otce a o jeho výchovu se staral starší bratr Leandr, sevillský arcibiskup. Po smrti bratra se stal jeho nástupcem (kolem roku 600). Svolával koncily do Toleda, duchovní metropole Španělska. Pro lepší vzdělání svých kněží zřizoval školy a knihovny. Byl rádcem vizigótských králů a 7. století v jeho vlasti se po předchozím úpadku stalo dobou nového rozkvětu. Izidorovo nejrozsáhlejší (12 svazkové) dílo "Etymologie" představuje souhrn starověké moudrosti. Zemřel 4. dubna 636 v Seville. Jeho ostatky byly v 11. století převezeny do Leonu, kde byla postavena bazilika nesoucí jeho jméno.

Z „Knihy sentencí“ svatého Izidora:
(Učitel zákona, který se stal učedníkem v království nebeském)

Modlitba nás očišťuje, četba vzdělává. Můžeme-li obojí, je to dobré; nemůžeme-li však, raději se modleme než čtěme. Kdo chce být stále s Bohem, musí se často modlit i často číst. Neboť když se modlíme, mluvíme my s Bohem, a když čteme, mluví Bůh s námi.

Veškerý pokrok pochází z četby a rozjímání. Neboť jestliže něco nevíme, naučíme se tomu čtením, a čemu jsme se naučili, to si uchováváme rozjímáním. Četba svatého Písma nám přináší dvojí dar: jednak zdokonaluje rozumové poznání, jednak odvádí člověka od marností světa a přivádí ho k Boží lásce.

A dvojí cíl má ten, kdo čte: předně aby Písmu porozuměl, za druhé aby poznal, s jakým užitkem a důstojností je má přednášet. Neboť každý bude nejprve s to pochopit, co čte, a pak dokáže vyslovit, čemu se naučil.

Neúnavný čtenář bude nejspíš přístupný myšlence, že víc znamená plnit, co četl, než to pouze znát. Méně trestuhodné je zajisté, když neznáme, oč usilovat, než to vědět, ale nic pro to nedělat. Právě tak jako při čtení toužíme, abychom porozuměli, máme to, co jsme skrze porozumění poznali jako správné, také plnit..."
zdroj ilustrace: http://www.enciklopedija.hr

Sv. Izidor je patronem internetu a jmenuje se po něm i nová mobilní aplikace iZIDOOR, která pochází ze salesiánské dílny. Pomáhá mladým lidem prohloubit a zpravidelnit svoji modlitbu, vztah s Bohem a objevit nové inspirace do života. 

čtvrtek 5. 4. Památka sv. Vincence Ferrerského, kněze

Narodil se v roce 1350 ve Valencii ve Španělsku, v sedmnácti letech vstoupil k dominikánům, stal se knězem (1379) a učitelem filosofie a teologie. Upoutal pozornost probošta kapituly ve Valencii Pedra de Luna, pozdějšího kardinála, který ho (1390) získal, aby svým vlivem podporoval avignonského papeže Klementa VII. Když Pedro de Luna dosedl jako Benedikt XIII. na avignonský papežský trůn (1394), povolal ho k sobě jako kaplana a zpovědníka. Tam Vincenc poznal hrozivé účinky církevního rozkolu a pokoušel se přimět Benedikta XIII., aby odstoupil. Když se mu to nepodařilo, opustil Avignon (1399) a dvacet let cestoval Španělskem, jižní Francií, severní Itálií a Švýcarskem a všude horlivě vybízel k pokání a nápravě života. V době kostnického koncilu (1414) odmítl poslušnost avignonskému vzdoropapeži a horlil pro jednotu církve. Na své poslední kazatelské cestě zemřel 5. dubna 1419 ve Vannes v Bretagni. V roce 1455 byl prohlášen za svatého.

Z traktátu „O duchovním životě“ od svatého Vincence Ferrerského:
(Jak kázat)

Při kázání a v promluvách užívej k vylíčení jednotlivých událostí mluvy prosté, hovoř jako doma; a jak můžeš, uváděj příklady, aby se každý hříšník, který ten hřích má, cítil tvým kázáním osobně zasažen, jako bys mluvil jen pro něho. Mluv přitom tak, aby bylo vidět, že tvá slova nevycházejí z duše pyšné ani rozezlené, nýbrž z hlubin otcovské lásky a dobroty, jako když otce bolí, že jeho děti hřeší nebo je stihla těžká nemoc, nebo že leží v hluboké propasti a on se je snaží vytáhnout, zachránit a přímo mateřsky ošetřit. Nebo jako ten, kdo se těší z jejich pokroku a z jejich naděje na rajskou slávu.

Takový způsob se osvědčil a přináší posluchačům prospěch. Neboť všeobecné řeči o ctnostech a nepravostech posluchače příliš neosloví.

Také když zpovídáš a chceš malomyslné laskavě povzbudit nebo naopak tvrději pohrozit zatvrzelým, vždycky měj srdce láskyplné, ať hříšník skutečně cítí, že tvá slova vycházejí jen z čisté lásky. Laskavá a vlídná slova ať proto vždycky mají přednost před přísnými.

Chceš-li ovšem být duším svých bližních opravdu užitečný, obrať se nejprve celým srdcem k Bohu a přednes mu prostě svou žádost, aby ti dal milost pravé lásky, která je souhrnem všech ctností. S její pomocí pak dokážeš všechno, co si přeješ.

Zdroj ilustrace: www.abcsvatych.com

pátek 6. 4. Sv. Notger

Svatý Notger Balbulus, který žil v letech 840–912, byl mnichem kláštera Svatého Havla (Snakt Gallen). Bývá považován za prvního tvůrce liturgického zpěvu zvaného sekvence – z pozdějších dob známe např. zpěv Stabat Mater nebo Lauda, Sion, Salvatorem. Můžeme citovat např. vánoční sekvenci sv. Notgera:

Zrozen před věky, Boží Syn, neviditelný, nekonečný, skrze něhož dny a hodiny ubíhají a znovu nastávají. On přijal křehké tělo bez poskvrny prvotního hříchu z těla Panny Marie, aby vinu prvních rodičů a Evin pád odčinil. Skrze něho byla stvořena nebesa i země, moře a vše, co v nich přebývá, jemu andělé na klenbě nebes svorným hlasem stále pějí. O něm dnešní kratičký den hovoří přeslavný, jehož délku doplňuje pravé slunce paprskem svého světla a dávné temnoty starého světa zahání On, Novorozený.

Zdroj ilustrace: www.abcsvatych.com

sobota 7. 4. Památka sv. Jana Křtitele de la Salle, kněze

Narodil se 30. dubna 1651 v Remeši ve Francii. Pocházel ze zámožné rodiny a měl devět sourozenců. Stal se knězem (1678) a doktorem teologie (1680). Rozhodl se, že se bude věnovat především výchově mládeže. Zakládal školy pro děti z chudých rodin, a aby pro ně měl dost učitelů, založil kongregaci Školských bratří (1684). Vyučování v mateřské řeči místo latiny, zákaz tělesných trestů, školení dělníků při jejich povolání, zakládání obecných škol, zřizování učitelských ústavů, stálý zřetel na lidové vrstvy, to všechno byly novoty, které narážely na odpor. Zemřel 7. dubna 1719 v Rouenu. Za svatého byl prohlášen v roce 1900.

Z rozjímání svatého Jana Křtitele de la Salle:
(Kristova láska na nás naléhá)

Rozvažujte v srdci, milí bratři, co říká apoštol Pavel, jak Bůh ustanovil v církvi apoštoly, proroky a učitele, a dojdete jistě k přesvědčení, že i vás Bůh ustanovil do vašeho úřadu a povolání. Dosvědčí vám to ostatně týž světec, neboť říká, že existují různé služby a různá působení, ale že se v těchto jednotlivých darech ukazuje k obecnému prospěchu, to znamená k prospěchu celé církve, jeden a týž svatý Duch.

Není tedy pochyb, že když vám byla dána taková milost, vyučovat chlapce, zvěstovat jim evangelium a vzdělávat je v náboženském duchu, je to veliký dar od Boha, a že on sám vás k tomuto svatému dílu povolal.

Chlapci svěření vaší péči by tedy v celém vašem učitelském působení měli vidět, že jste Boží služebníci, protože konáte svou práci s velikou láskou a opravdovou poctivostí. A dále ať vás k vašemu povolání ještě víc připoutává pomyšlení, že nejste jen služebníci Boží, ale i služebníci Ježíše Krista a jeho církve.

...

Vynaložte všechno úsilí, aby se vaši chlapci zapojili do stavby církve, tohoto Božího chrámu, a tak aby dosáhli toho, že z Boží milosti budou moci jednou stanout před soudnou stolicí Ježíše Krista slavní, bez poskvrny nebo vrásky nebo čehokoli jiného. Ať se v nadcházejícím věku ukáže nesmírné bohatství milosti, kterou jim Bůh dal, když jim pomáhal ke vzdělání, a kterou dal vám k jejich vyučování a výchově, aby získali dědictví v království Božím, v království našeho Pána Ježíše Krista.

Zdroj ilustrace: www.abcsvatych.com

Neděle Božího milosrdenství 8. 4.

První neděli po Velikonocích se slaví Svátek Božího milosrdenství. Neděli Božího milosrdenství stanovil papež Jan Pavel II. v den svatořečení polské řeholnice Faustyny Kowalské – 30. dubna 2000.

Právě sestra Faustyna se stala šiřitelkou poselství o Milosrdenství do celého světa.

Ježíš jí přikázal napsat a konat před svátkem milosrdenství Novénu k Božímu milosrdenství. Začíná tedy na Velký pátek a trvá až do soboty ve Velikonočním oktávu. Novéna spočívá v prosté modlitbě korunky k Božímu milosrdenství, která se modlí na obyčejném růženci.

 

Více o Novéně k Božímu milosrdenství

Kdo v tuto neděli také přistoupí ke svátosti smíření a ke svatému přijímání, dosáhne úplného odpuštění hříchů i trestů. Stejnou milost dostáváme pouze ve svátosti křtu. (Ke svaté zpovědi je možno přistoupit i několik dní před svátkem Božího milosrdenství.)