21. týden v mezidobí
(cyklus C)

 

Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

 

pondělí 22. 8. Památka Panny Marie Královny

Liturgické texty i písně a modlitby vyjadřující lidovou zbožnost označovaly Pannu Marii odedávna titulem Královny. V roce 1954, kdy se slavilo sté výročí prohlášení článku víry o neposkvrněném početí Panny Marie, stanovil Pius XII., aby se v poslední květnový den konala liturgická oslava Panny Marie Královny. Přenesením této památky na osmý den po slavnosti nanebevzetí se má zdůraznit jejich vzájemná souvislost a vnitřní návaznost.

Uctívání Panny Marie jako královny nebes vysvětluje P. Vojtěch Kodet ve svém článku: Panna Maria Královna

"Královna nebes není žádný oficiální titul pro Pannu Marii, objevuje se spíše v lidové zbožnosti. Hlavně je však pod pojmem „královna“ míněn zcela jiný obsah než u pohanských božstev. Stejně jako Pán Ježíš je králem v naprosto jiném smyslu, než jsou jimi světští králové, i Panna Maria je královnou jen a právě ve smyslu plného podílu na Božím království a kralování, které je připraveno pro nás všechny. Pokud tedy v církvi uctíváme Pannu Marii jako královnu, pak je tomu tak vždy ve vztahu ke Kristu a v plné závislosti na jeho poslání, čímž je záchrana světa. Ona je tou, na které se již naplnila slova Písma určená pro každého z nás: „Jestliže jsme s ním (s Kristem) zemřeli, budeme s ním i žít. Jestliže vytrváme, budeme s ním i kralovat.“
(2Tim 2,11-12)"

Schola FSM ČR, nahrávka z adorace, Cvilín 2015

středa 24. 8. Svátek sv. Bartoloměje, apoštola

Jméno Bartoloměj (Bar Tolmai, tj. syn Tolmaiův) uvádějí pouze synoptická evangelia (Mt 10,3; Mk 3,18; Lk 6,14) a Skutky apoštolů (1,13). S největší pravděpodobností je totožný s Ježíšovým učedníkem Nathanaelem, o němž Janovo evangelium (21,2) říká, že pochází z Kány Galilejské, a jmenuje ho mezi apoštoly, kterým se Ježíš zjevil po svém zmrtvýchvstání; jeho setkání s Ježíšem zprostředkoval apoštol Filip (Jan 1,45-51).

Podle Eusebia hlásal evangelium v Indii a v Arménii, kde také podstoupil mučednickou smrt, když z něho zaživa sedřeli kůži. Byzantská liturgie slaví 25. srpna přenesení jeho ostatků z Arménie do města Dary v Mezopotámii; koncem 6. století se dostaly na Liparské ostrovy poblíž Sicílie, v 9. století do jihoitalského Beneventa a odtud značná jejich část do Říma (v roce 1000), kde byly uloženy na ostrově řeky Tibery v bazilice zasvěcené původně sv. Vojtěchu. Část ostatků tohoto apoštola získal také Karel IV. pro svatovítskou katedrálu v Praze.

 

sobota 27. 8. Památka sv. Moniky

sv. Monika

Narodila se v roce 331 nebo 332 v křesťanské rodině v Tagaste v Numidii (v dnešním severovýchodním Alžírsku). Provdala se za pohanského muže Patricia a měla s ním dva syny a dceru. Svou mírností a trpělivostí dosáhla toho, že její muž rok před svou smrtí přijal křest (370). Její starší syn Augustin byl velmi nadaný, ale žil bezuzdným životem, ať šlo o věci tělesné nebo duchovní. Když odešel (383) jako učitel řečnictví do Říma a odtud do Milána, vydala se za ním, aby mu byla stále nablízku a vyprošovala pro něj milost obrácení.

Nejradostnějším dnem v jejím životě byl 24. duben 387, kdy Augustin přijal křest. Zakrátko potom zemřela v Ostii u Říma (na podzim 387), kde čekala se synem na loď, která je měla odvézt zpátky do Afriky. Byla pohřbena v Ostii, v 15. století byly její ostatky přeneseny do Říma a uloženy v kostele zasvěceném dnes sv. Augustinovi.

neděle 28. 8. Památka sv. Augustina, biskupa a učitele církve

Narodil se roku 354 v Tagaste v Numidii (dnešní Souk Ahras v severovýchodním Alžírsku). Vynikal neobyčejným nadáním a hloubkou ducha, v mládí však očekával světlo od filosofie, stal se stoupencem manicheismu a podléhal nespoutané smyslnosti. Jako učitel řečnictví v Miláně se dal pokřtít (387) spolu se svým nemanželským synem Adeodatem a přítelem Alypiem (pozdějším biskupem v Tagaste).

Po návratu do Tagaste vybudoval se svými přáteli jakýsi druh řeholní obce (388-391), Přijal v městě Hippo (dnešní Annaba) kněžské svěcení (391) a stal se tam biskupem (395). Své biskupské sídlo proměnil v klášter s "augustiniánskou" řeholí; ideálem tohoto způsobu života se stala apoštolská činnost a vše bylo podřízeno požadavkům pastorační služby. Zemřel 28. srpna 430 v Hippo. Zůstalo po něm 113 spisů, mezi nimi některé pozoruhodně objemné, 218 dopisů a více než 500 dochovaných kázání. Jeho ostatky byly přeneseny nejprve na Sardinii a později (v 8. století) do katedrály v severoitalské Pavii.

Více o sv. Augustinovi

Zdroj životopisů: www.liturgie.cz