Liturgie týdne

     Více světců pro každý den včetně liturgických textů
najdete na www.katolik.cz nebo na www.liturgie.cz

pondělí 22. 5. Sv. Rita

Dnešního dne si připomínáme sv. Ritu z Cascie, augustiniánku-poustevnici a mystičku. Žila v 15. století v italské Umbrii. V mladém věku byla proti své vůli provdána za násilnického muže. Trpělivě snášela jeho hrubosti a smířila ho s Bohem. Měli spolu dva syny. Po osmnácti letech manželství byl její manžel zavražděn. Synové odpřísáhli krevní mstu a chtěli otcova vraha zabít. Rita se modlila, aby její synové raději zemřeli, než aby vraždili. Oba mladíci zakrátko zemřeli.
Rita poté požádala o přijetí u augustiniánek-poustevnic v Cascii. Roku 1443 přijala Kristovy rány od trnové koruny, které pak nosila až do konce života.
Zemřela 22. května 1457. S její smrtí je spojen zázrak. Ač byl květen, byla zima. Rita chtěla, aby ji byla přinesena rozkvetlá růže. Zahradník skutečně v zahradě, i přes zimu, našel kvetoucí keř, a růži ji přinesl. Od tohoto zázraku se odvijí zvyk (praktikovaný dodnes v Itálii a v celém augustiniánském řádu) - žehnat 22. května růže.

Rita tedy byla manželkou, matkou, vdovou i řeholnicí. Bývá zobrazována s růžemi nebo trnovou korunou.

Je patronkou:
- v bezvýchodných situacích a obtížných zkouškách;
- zoufajících žen i žen neplodných a rodičovství;
- nešťastných manželů; vzývána při manželských problémech
- a pomocnice proti neštovicím

Více o svaté Ritě

Filmové zpracování: Sv. Rita

Zdroj ilustrace

Modlitby ke sv. Ritě:

Svatá Rito,
trpěla jsi tak, jako trpím teď já.
Modlila ses tak, jako se teď modlím já.
Bála ses tak, jako se bojím já.
Plakala jsi tak, jako pláču já.
Toužila jsi po radostném a pokojném srdci, tak jako já.
Prosila jsi o lásku, jako prosím dnes já.
Věřila jsi Bohu tak, jako mu věřím i já.

Svatá Rito, prosím tě oroduj za mne,
neboť se nacházím
v krizi smutku a únavy;
trpím úzkostí pro nemoc,
trápím se nedostatkem odvahy;
nedůvěřuji dostatečně Boží dobrotě;
neumím se smířit s cestou kříže;
nedávám svoje utrpení do vykupitelského toku společenství svatých a Kristova mystického těla;
nenabízím své rodině zdroje tvé něžnosti;
nežiji lásku s odpuštěním;
nesmiřuji lidi;
neprožívám blaženost křesťanské věrnosti;
nelítám na křídlech modlitby;
nestávám se vínem radosti a často nenacházím správná slova chvály a díků vůči jiným.
Svatá Rito, prosím tě oroduj za mne,
abych měl dostatek lásky k Bohu a k bližním;
abych měl dost víry a důvěřoval Bohu i v mlze;
abych měl dost naděje a viděl daleko, až k nebeské blažené věčnosti.

Prosíme tě, Bože, dej nám moudrost kříže a statečnost, kterými jsi štědře obdařil svatou Ritu; ať všechna svá soužení spojujeme s utrpením Kristovým, abychom dosáhli podílu na jeho velikonočním tajemství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

čtvrtek 25. 5. Slavnost Nanebevstoupení Páně

Nanebevstoupení Páně je jednou z velkých slavností křesťanského kalendáře a připomíná výstup Ježíše Krista z Hory Olivetské na nebesa 40 dní po jeho vzkříšení. Tuto událost popisuje evangelista Lukáš těmito slovy:

"Vyvedl je pak směrem k Betánii, zvedl ruce a požehnal jim.
A zatímco jim žehnal, odloučil se od nich a vznášel se k nebi." (LK 24, 50-51).

Autor: Višňakov Ivan Jakovlevič,
olej na plátně, Státní ruské muzeum, Petrohrad: http://www.rodon.cz

Událost je také zaznamenána ve Skutcích apoštolů v 1. kapitole. Ježíš vzhledem ke své božské podstatě na nebe vstoupil sám, na rozdíl od nanebevzetí Panny Marie, která je do nebe vzata.

Nanebevstoupení Páně připadá vždy na čtvrtek po 6. neděli velikonoční, avšak v některých oblastech se slaví až následující neděli, na kterou jinak připadá 7. neděle velikonoční.

Svátkem jako takovým začíná devítidenní období (svatodušní novéna) před Letnicemi, tedy slavností Seslání Ducha svatého.

pátek 26. 5. Památka sv. Filipa Neriho, kněze

Narodil se 21. července 1515 ve Florencii jako syn notáře. Kolem roku 1536 přišel do Říma, založil tam společnost pro pomoc chudým a nemocným "Oratorium Boží lásky", věnoval velkou péči mladým lidem. V roce 1551 přijal kněžské svěcení a usiloval o náboženskou obnovu Říma novými pastoračními metodami. Spolu s několika dalšími světskými kněžími začali bydlet společně (1564) a v roce 1575 dosáhli papežského schválení jako kongregace oratoriánů. Zemřel 25. května 1595 a roku 1622 byl prohlášen za svatého.

sobota 27. 5. Památka sv. Augustina z Canterbury, biskupa

Byl benediktinem v opatství sv. Ondřeje v Římě. Papež Řehoř Veliký ho poslal, aby spolu s dalšími čtyřiceti mnichy hlásal evangelium v Anglii (597). Cestou byl ve Francii vysvěcen na biskupa. Kentský král Ethelbert mu postoupil poblíž Canterbury pahorek s pozemky na stavbu opatství a katedrály a přijal křest. Z prvních křesťanských století se tam do té doby udrželo křesťanství jen v hornatých oblastech Skotska a Walesu. Položil tedy základy organizační struktury církve v Anglii a podle pokynů papeže dbal při šíření křesťanství místních zvyklostí. Podařilo se mu získat velkou část obyvatelstva a vychovat domácí kněze. Zemřel 26. května kolem roku 605.

V plzeňské diecézi se slaví Svátek Výročí posvěcení katedrály sv. Bartoloměje.